RUGBY WORLD CUP - 3.díl

Úterý 18. – Čtvrtek 20.10.          
Tři dny trávíme ve vesničce Tairua na letním sídle Deanových rodičů u pacifické pláže. Podnikáme výlety po přírodních krásách v oblasti Coromandel.

Je opravdu co obdivovat. Příjemné písčité pláže (Hot Water Beach) se střídají s rozeklanými skalnatými výběžky, kde po tisíciletí vytvořily příboje Pacifiku nádherné útvary (Cathedral Cove). Těsně za mořskými plážemi obdivujeme původní lesnatý porost, některé stromy zde rostou již více než tisíc let (twin kauri), a můžeme vidět strom silver fern jehož list mají ve znaku All Blacks. Na druhém břehu zátoky navštívíme městečko Pauanui, kde si postavili své víkendové „domečky“ aucklandští úspěšní podnikatelé.  Kdo má rád vodní sporty, má u domu malý přístav. Kdo má rád létání, má postavený dům vedle sportovního letiště a v garáži kromě aut 1 až 3 malá letadla. Podvečerní čas trávíme aktivním sportem. Někteří z nás se připravují na PGA Tours v golfu, jiní se věnují sportovnímu rybolovu (Rob si chytil prvního pacifického kapříka). Na žádost Yvese navštěvujeme soukromou vinařství v Hahei. Na zpáteční cestě se na doporučení našich přátel zastavujeme v „malebné hospůdce“, která spíše připomíná hašišové doupě (Old Boys Ostrava jistě rádi vzpomínají).

Pátek 21.10.          Po poledni se vracíme zpět do Patumahoe a navečer opět Eden Park a utkání Austrálie – Wales.

Sobota 22.10.        V ranních hodinách se vydáváme na pravý mořský rybolov. Po vedením zkušeného námořního vlka Grahama Hiltona vyplouváme z přístavu Beachlands do neznámých vod Pacifiku. Celý den trávíme na moři a pokoušíme se obelstít mořské dravce. Opravdovou radost by z nás mělo hnutí Green Peace, neboť jsme o rybu ani nic podobného nezavadili. Pouze „malý kníratý Francouz“, který držel poprvé v ruce rybářský prut, ulovil tři kousky. Za to byl celou posádkou pokárán. Tekutiny a jídlo doplňujeme večer ve vilce Grahama, 50 m od písečné pláže.

Neděle 23.10.        Dopoledne trávíme v Patumahoe ve sportovním areálu ragbyového mužstva, kde hrál Dean.  Na večerní finále se připravujeme u Toda, bratra Deana.  Pak už jen do posledního místečka zaplněný Eden Park. Nepopsatelná atmosféra, která lze jen přiblížit větou Jardy: „Teď už můžu zemřít!“ Francie-NZ  7:8