František Fery Fiala ( 1943- 1999 )

Člověk, kterého můžeme lehce charakterizovat jako opravdového rugbistu. Fery začal s rugby jako dorostenec na hřišti vítkovického stadiónu a skončil po 40 letech činnosti jako hlavní stavitel a organizátor nového hřiště v Mariánských Horách.

K rugby přešel od košíkové a lehké atletiky, což je pro hráče skvělá příprava. Velmi brzy přešel z dorostu do mužstva mužů, které v šedesátých letech vedl Sláva Moravec a jeho první starostí bylo jak doplnit svůj bývalý tým. Podařilo se mu zbláznit do rugby snad půlku průmyslovky ve Vítkovicích a jenom z jeho třídy nás hrálo rugby šest. V té době hráli rugby rovněž jeho mladší bratři Petr a Oldřich. Šedesátá léta byla zlatým věkem ostravského mládežnického i seniorského rugby a Fery díky svému nadšení pro rugby a schopnosti získávat nové výborné hráče měl na tom velký podíl. V přelomu šedesátých a sedmdesátých let několikrát se spoluhráči Peterkem, Vojkovským a dalšími, hrál za národní mužstvo. Byla to doba, kdy Fery obětoval pro rugby všechno a příkladem toho byla jeho manželka Mirka, která se jako jedna z prvních žen stala rozhodčím rugby. Bohužel se Ferymu začaly množit různá zranění a musel v nejlepších ragbyových letech skončit s aktivní hrou. Problémy, které nastaly ragbistům Lokomotivy vyhazovem z hřiště ve Svinově nastartovaly novou éru činnosti Feryho v ostravském rugby. Díky své ragbyové zarputilosti a obětavosti se mu podařilo zajistit nové hřiště U plynojemu, včetně minimálního sociálního zázemí. Nebylo to v době normalizace u sportu 4. cenové skupiny, kam bylo rugby zařazeno, jednoduché, ale Ferymu se to i díky pomocí hráčů, kteří končili v té době s aktivní činností podařilo. Stavba šaten, provozní boudy a později i klubovny, umožnily všem mužstvům pokračovat v činnosti v alespoň trochu kulturních podmínkách. Sametová revoluce a postupné společenské změny Ferymu prospěly a mohly se projevit jeho manažerské schopnosti ku prospěchu ostravského rugby. Kromě velkého zatížení v podnikání, materiálního a finančního zajištění rugby, začal organizovat činnost spolku starých pánů. Byl hlavním organizátorem každoročních setkání a v roce 1997 založil samostatný rugbyový klub RC Old boys Ostrava, jehož hlavní činností byla podpora rugby v tehdejší Lokomotivě Ostrava. Budoucnost hřiště U plynojemu byla stále nejasná /veřejný park/, Lokomotiva díky úpadku železnice skomírala a nebyl to nikdo jiný než Fery, kdo objevil nové volné hřiště v centru města a příležitost získat vlastní rugbyové hřiště. Po dlouhých a nesnadných jednáních se mu podařilo přesvědčit ostravské Sokoly o oboustranné prospěšnosti vstupu rugbistů do Sokola a po nezbytných úpravách hřiště a šaten, které dokázal v krátké době zajistit a zahájit nový rozkvět rugby v Ostravě. Koncem devadesátých se zapojil do party pražských Old Boys a zúčastňoval se

jejich zámořských zájezdů. Ten poslední až na daleké Fidji se mu stal osudným. Fery pro rugby žil, to co pro rugby jako hráč i funkcionář udělal už nebude asi překonáno. Je krutou ironií osudu, že pro rugby i zemřel. Spolupracovat a vycházet s Ferym nebylo vždy snadné, ale za vše, co za svůj bohužel krátký život, pro rugby udělal,mu musíme poděkovat. Vzpomínáme na Tebe, Fery, jako na rugbyového velikána a je škoda, že nemůžeš vidět a pracovat na rozvoji ostravského rugby, které jsi tak krásně nastartoval. Tisíceré díky Fery.

                                     Petr Petkin Kovář a ragbisti Ostravy